Ambasadoři

Tisk
PDF

Jan Železný

jan-zelezny

 Datum narození:  16. 6. 1966

 

cz

 

 

Profil

Jan Železný je bývalý český atlet, oštěpař. Je považovaný za nejlepšího oštěpaře všech dob. Je držitelem tří zlatých (1992, 1996, 2000) a jedné stříbrné medaile z Olympijských her (1988), trojnásobný mistr světa (1993, 1995, 2001), několikanásobný rekordman a držitel současného světového rekordu v hodu oštěpem z roku 1996 (98,48 metru). Od zavedení nových pravidel bylo oštěpem 83krát hozeno přes 90 metrů. Z těchto 83 hodů patří 52 Janu Železnému. Byl vyhlášen Atletem světa (2000), Atletem Evropy (1996, 2000) a českým Sportovcem roku (1993, 1995, 2000, 2001). Jako jediný třikrát přehodil 95 metrů, což se zatím od změny těžiště oštěpu nikomu jinému nepovedlo.

Sportovní kariéru Jan Železný ukončil na mítinku v Mladé Boleslavi dne 19. října 2006. V tomtéž roce se ještě nominoval na mistrovství Evropy v atletice. Své mezinárodní vystupování tam završil bronzovou medailí za výkon 85,92 metru. Tento výkon je také světovým rekordem v kategorii veteránů nad 40 let.

Životopis

Úspěchy

Trojnásobný olympijský vítěz, mistr světa a světový rekordman byl za své úspěchy několikrát oceněn:

2001 vítěz ankety Atlet roku (posedmé), vítěz ankety Sportovec roku (počtvrté), držitel státní medaili „Za zásluhy“
2000 vítěz ankety Atlet roku, vítěz ankety Sportovec roku, vítěz ankety Atlet Evropy, vítěz ankety Atlet světa
1997 2. místo v anketě „Atlet století“
1996 vítěz ankety Atlet roku, vítěz ankety Atlet Evropy
1995 vítěz ankety Atlet roku, vítěz ankety Sportovec roku, držitel nejvyššího ocenění ČOV - ceny Stanislava Guta Jarkovského, 10. místo v anketě Atlet světa
1994 vítěz ankety Atlet roku
1993 vítěz ankety Atlet roku, vítěz ankety Sportovec roku
1992 7. místo v anketě Atlet světa
1991 vítěz ankety Atlet roku

Tisk
PDF

Šárka Kašpárková

sarka-kasparkova

 Datum narození:  20. 5. 1971

 

cz

 

 

Profil

Šárka Kašpárková je česká sportovkyně, basketbalistka, bývalá atletka, skokanka do výšky a trojskokanka. Tato atletka, jejímž životním partnerem je její trenér Michal Pogány, je bronzovou medailistkou z olympijských her 1996 v Atlantě a mistryně světa z roku 1997. Atletickou kariéru ukončila v roce 2006, o tři roky později se ale k vrcholovému sportu vrátila. V lednu 2009 totiž oznámila, že vypomůže při sérii zranění basketbalovému. Na základní škole začínala nejprve s basketbalem, ale brzy přešla k atletice. Po odchodu na sportovní gymnázium v Brně se soustředila především na skok do výšky. Na mistrovství světa juniorů v roce 1988, které se konalo v Kanadě v Sudbury, skončila na šestém místě. O rok později již získala bronzovou medaili na atletickém juniorském mistrovství Evropy v jugoslávském Varaždinu. Následoval prudký pokles formy, který se zastavil až se začátkem spolupráce s trenérem Odehnalem. Díky ní se dokázala kvalifikovat na olympijské hry do Barcelony v roce 1992. Zde ovšem zaostala o 4 cm za svým tehdejším osobním maximem, které bylo zároveň kvalifikačním limitem pro postup do finále. O rok později ještě vyrovnala výkonem 1,95 m český rekord, ale to již byla i mistryní republiky v tehdy nové ženské atletické disciplíně trojskoku.

V roce 2006 oznámila konec kariéry, přesto nastoupila na atletický ovál, aby pomohla v soutěži družstev pražskému klubu USK. Na Evropském poháru v atletice překonala nominační limit Českého atletického svazu a zajistila si účast na mistrovství Evropy v Göteborgu. Účast sympatické atletky při absenci plné tréninkové přípravy však byla již spíše symbolická. Ve sportovním prostředí se nicméně brněnská atletka chce pohybovat i nadále. Se svým partnerem a trenérem má dceru Terezku (nar. 2001).

Šárka Kašpárková drží české rekordy v trojskoku na dráze i v hale. V roce 1997 zvítězila v Aténách výkonem 15.20 metrů, což je národní rekord (a šesté místo v historických světových tabulkách). O dva roky později v japonském Maebashi skočila v hale 14.87 metrů, čímž drží také český halový rekord.

Úspěchy

1989 MEJ (výška) 3. místo
1995 Světová Univerziáda 1. místo
1996 HME, Stockholm (Švédsko 2. místo
1996 OH, Atlanta (USA) 3. místo
1997 HMS - 3. místo
1997 MS, Athény (Řecko) 1. místo
1998 HME, Valencie (Španělsko) 2. místo
1998 ME, Budapešť, (Maďarsko) 2. místo
1999 HMS - 3. místo
1999 MS, Sevilla, (Španělsko) 6. místo
2000 OH, Sydney (Austrálie) 12. místo
2003 MS, Paříž (Francie) kvalifikace
2004 HMS kvalifikace
2005 HME 4. místo
2005 MS, Helsinky (Finsko) kvalifikace
2006 ME, Göteborg (Švédsko) kvalifikace

Tisk
PDF

Jarmila Kratochvílová

jarmila-kratochvilova

 Datum narození:  26. 1. 1951

 

cz

 

 

Profil

Jarmila Kratochvílová je bývalá vynikající československá atletka, běžkyně na krátkých a středních tratích. Je stále držitelkou světového rekordu na 800 m v čase 1:53,28 minut, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Tento rekord oslavil již 26 let a je tak vůbec nejdéle trvajícím světovým rekordem v oficiálních disciplínách v atletické historii. Kratochvílová drží také 2. nejlepší čas v historii v běhu na 400 metrů časem 47,99 s. (spolu s Maritou Kochovou je jedinou ženou v historii, která běžela čtvrtku pod 48 sekund). Nyní se věnuje zejména trenérské činnosti. Na stejné trati drží stále halový světový rekord časem 49,59 s. Národní rekordy drží v ženské kategorii v disciplínách 100 m, 200 m, 400 m i 800 m. Je nepochybně jednou z nejlepších československých i českých atletek historie.

Svých nejlepších úspěchů dosáhla díky extrémní tréninkové zátěži ve spolupráci s trenérem Miroslavem Kváčem. V srpnu 2006 byla Kratochvílová nepřímo obviněna deníkem MF Dnes z užívání dopingu, ta však spolu s Kváčem tato obvinění odmítá.

V roce 1983 byla zvolena nejlepším sportovcem Evropy.

Úspěchy

1977 Halové mistrovství Evropy, San Sebastian (Španělsko) 400 m 6. místo 53,95
1980 LOH 1980, Moskva (Rusko) 400 m 2. místo 49,46
1982 Halové mistrovství Evropy, Milano (Itálie) 400 m 1. místo 49,59, světový rekord
1982 Mistrovství Evropy, Atény (Řecko) 400 m 2. místo 48,85
1983 Mistrovství světa, Helsinky (Finsko) 400 m 1. místo 47,99, světový rekord
1983 Mnichov (Německo) 800 m 1. místo 01:53,28, světový rekord
1983 Mistrovství světa, Helsinky (Finsko) 800 m 1. místo 01:54,68

Tisk
PDF

Ludmila Formanová

ludmila-formanova

 Datum narození:  2. 1. 1974

 

cz

 

 

Profil

Ludmila Formanová je česká atletka, půlkařka. Největšími sportovními úspěchy jsou zlatá medaile z Mistrovství světa v atletice v roce 1999 a zlato z halového mistrovství Evropy 1998 ve Valencii. Mimo to má stříbrnou medaili jako členka štafety na 4x400 m z halového mistrovství světa v roce 1995 ze španělské Barcelony. V roce 1999 se stala nečekanou halovou mistryní světa na 800 m v japonském Maebaši ( čas 1:56,90, stávající rekord světového šampionátu v hale) Na MS v atletice pod otevřeným nebem v Seville tentýž rok Formanová zaběhla také rekord šampionátu na 800 metrů časem 1:56,68. Ve stejném roce dokázala ještě zlepšit svůj osobní rekord na 1:56,56. Trenérkou Ludmily Formanové je bývalá slavná česká atletka a světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová.

Ludmila Formanová má syna Petra (nar. 2005). Dne 2. května 2007 oznámila Formanová konec své aktivní sportovní kariéry.

V Současné době vyučuje tělesnou výchovu na Gymnáziu v Čáslavi.

Úspěchy

1995 HMS Barcelona 4×400 m 3:30,27 2. místo
1998 HME Valencie 800 m 2:02,30 1. místo
1999 HMS Maebaši 800 m 1:56,90 1. místo
1999 MS Sevilla 800 m 1:56,68 1. místo

Tisk
PDF

Nikola Brejchová

nikola-brejchova

 Datum narození:  25. 6. 1974

 

cz

 

 

Profil

Nikola Brejchová (roz. Tomečková) je česká oštěpařka. Její osobní rekord má hodnotu 65.91 metru a dosáhla ho v roce 2004 v Linci. V prosinci 2005 se jí narodila dcera Valerie. Nikola Brejchová se v roce 2006 vrátila po mateřské dovolené k atletice.

Životopis

 

Nikola Brejchová - atletika.cz

Úspěchy

1991 MEJ 2. místo
1992 MSJ 11. místo
1993 MS, Stuttgart (Německo) kvalifikace
1993 MEJ 5. místo
1995 MS, Göteborg (Švédsko) kvalifikace
1996 OH, Atlanta (USA) kvalifikace
1997 MS, Atény (Řecko) kvalifikace
1998 ME, Budapešť (Maďarsko) kvalifikace
1999 MS, Sevilla (Španělsko) kvalifikace
2000 OH, Sydney (Austrálie) 8. místo
2001 MS, Edmonton (Kanada) 4. místo 65,71, rekord ČR
2001 Hry dobré vůle 2. místo
2001 Univerziáda 2. místo
2002 ME, Mnichov (Německo) kvalifikace
2004 GP, Linz (Rakousko) 1. místo, 65,91 rekord ČR
2004 OH, Atény (Řecko) 4. místo 64,23 m